To, co čtete níže, jsem napsal 4. prosince 2017 a od té doby je ta prohlubeň výrazně větší než na mé tehdejší fotografii. Proto ten článek opakuji v naději, že si ho konečně na Magistrátu někdo všimne.
Před asi 10 lety jsem šel na schůzi s panem starostou Městské části Praha 1. Když jsem procházel po obloukem mezi pražskými malostranskými věžemi, viděl jsem na chodníku asi dvoukilový kámen, který vypadl z Juditiny věže. Vzal jsem ho k panu starostovi a upozornil jsem ho, že z věže na jednom místě odpadává kámen za kamenem a vzniká díra, kterou se budeme moci za chvíli dívat do věže. Pan starosta to vzal na vědomí, kámen si odnesl, snad aby mu připomněl, co má udělat. A skutečně udělal: objednal prohlídku stavby a vyjádření odborníků, co a jak podniknout. Odborníci přišli, všelicos vyměřovali a fotografovali a odešli. Dále se nedělo nic. Už je to asi deset roků.
Juditina věž byla postavena asi v druhé čtvrtině 12. století v románském slohu a byla součástí tehdejšího Juditina mostu. Stavebním materiálem byla opuka. Jak známo, opuka je křehký kámen a rád praská a drolí se. Nyní je už ve věži v úrovni chodníku prohlubeň více jak metrová na výšku a půl metru na šířku. A asi dvacet centimetrů hluboká. A dělá naší zemi ostudu. Kolem chodí turisté a pomalu si věž rozebírají. V domě U Zlatého prstenu je výstava, na které je ve vitríně uložený kámen z Karlova mostu, který byl nalezený na dně Vltavy. Co je to proti kameni, který si kdejaký turista odnese z Juditiny věže, kámen starší, než je kámen z Karlova mostu. Turista, znalý věci – alespoň z turistického průvodce – si kámen doma uloží na čestné místo ve vitríně a návštěvám se chlubí, že má doma kus středověké Prahy.
A teď jeden malý senzační detail. O dvě patra výše v téže věži sídlí Klub za starou Prahu. Když jsem nedávno na věc upozornil paní inženýrku Půlpánovou od magistrátních památkářů, ani nedala vědět, že to vzala na vědomí. Chudinka Praha.